Obsah:
O hnojení akvarijních rostlin
Prvky potřebné pro růst rostlin
Proč přihnojovat?
Proč umělá hnojiva nepřidávat?
Hnojiva

O hnojení akvarijních rostlin

Hnojení v akváriu je poměrně složitou otázkou. Na jedné straně lze přihnojováním rostlin významně podpořit růst rostlin a u náročnějších druhů lze hovořit o přihnojování jako o nutné podmínce přežití rostlin, na straně druhé si musíme uvědomit, že v dostatečně zarybněném akváriu mohou rostliny čerpat většinu potřebných živin z odpadních láterk vyprodukovaných rybí osádkou.

Pro pochopení procesů v akváriu spojených s pěstováním akvarijních rostlin si nejdříve v krátkosti rozebereme některé základní souvislosti. Akvárium je ve své podstatě malým světem s vlastními zákonitostmi a závislosti. Oproti volné přírodě je však akvarijní miniekosystém díky své velikosti velmi nestabilní a zranitelný. Dalším handicapem oproti volné přírodě je uzavřenost ekosystému a značná omezenost v šíři spektra látek a organismů, které se v něm vyskytují. V každém akváriu se postupem doby vytvoří určitá biologická rovnováha, která je však velmi snadno narušitelná. Rovnováhou rozumíme, že všechny živé organismy mají vhodné podmínky a dostatek zdrojů k životu a zároveň, že produkují odpadní látky v míře zpracovatelné ostatními formami života. Typickým příkladem je provázanost fauny a flóry, kdy rostliny přetvářejí anorganické látky na organickou masu, která je naopak součástí potravního řetězce ryb, jejichž exkrementy jsou zase zdrojem biologického odpadu. Dalším účastníkem procesu jsou bakterie rozkládající organické látky na neorganické prvky sloužící jako zdroj výživy rostlinám. V akváriu je však zajištění tak dokonalé rovnováhy a fungování celého popsaného řetězce velmi obtížné, ne-li nemožné. To je důvodem, proč musíme životu v akváriu pomáhat některými zásahy, jako jsou výměna vody a odkalování akvária za účelem snížení množství odpadních látek, které vzhledem ke slabosti ekosystému nedokáže akvárium zlikvidovat samo. Stejně tak musíme počítat s tím, že v akváriu chybí některé organické látky, v přírodě běžně dostupné. To je také hlavním důvodem, proč se akvária přihnojují umělými hnojivy.

Prvky potřebné pro růst rostlin

1. Uhlík (C)
Základním stavebním prvkem rostlin je uhlík, který rostliny získávají z kysličníku uhličitého při současném působení světla a tepla procesem nazývaným fotosyntéza (chemický proces fotosyntézy je popsán následujícím vzorcem 12H2O + 6CO2 + E = C6H12O6 + 6O2 + 6H2O ). Výsledkem tohoto procesu je rozložení kysličníku uhličitého (CO2) na uhlík (C) potřebný pro růst rostlin a kyslík (O2), který zase ke svému životu potřebují ryby a bakterie a částečně i rostliny, které v noci spotřebovávají kyslík a produkují kysličník uhličitý. Kysličník uhličitý lze velmi jednoduše přidávat do akvária jako produkt kvasného procesu - viz. návod na výrobu CO2.

2. Draslík (K)

3. Magnézium (Mg)

4. Dusík (N)
Dusíkaté látky se dostávají do akvária prostřednictvím krmiva a následně i výkalů ryb a jejich rozkladem, takže v akváriích s dostatkem ryb není třeba přidávat. Většinou musíme řešit opačný problém, tedy přebytek dusíku, zejména ve formě dusitanů, dusičnanů a čpavku. Tyto látky (nejnebezpečnější je čpavek) mohou být pro ryby a ve větších dávkách i pro rostliny toxické, a proto pravidelně snižujeme jejich koncetraci výměnou části vody. Existují i další možnosti, jak snížit hladinu těchto látek v akváriu (nitrifikační filtry přeměňující čpavek a dusitany na méně škodlivé dusičňany a denitrifikační kolony, v nichž bez přístupu vzduchu dochází k přeměně dusitanů a dusičňanů na dusík v plynné podobě), které jsou však ve srovnání s výměnou vody finančně neúměrně náročné.

5. Kyslík (O2)
Rostliny jej využívají k dýchání, tedy v noci, kdy neprobíhá fotosyntéza. Spotřebují jej však zanedbatelné množství a nesetkal jsem se s tím, že by kvůli jeho nedostatku rostliny odumíraly (nejdřív by totiž odešly ryby, což každého akvaristu přinutí nedostatek kyslíku v akváriu řešit). Do akvária se dostává hned několika způsoby - vodní hladinou z okolního vzduchu, fotosyntézou akvarijních rostlin nebo je jím voda v akváriu uměle sycena.

6. Stopové prvky (Fe, Mn, Cu, Zn, Mo a B)

7. Fosfáty
Fosfáty uvádím záměrně naposled, protože jsou i přes pozitivní vliv na růst rostlin nevítaným prvkem v akváriu. Jejich množství totiž zpravidla značně přesahuje potřeby rostlin a bývá jednou z příčin bujení řas v akváriu. Do akvária se dostávají především prostřednictvím krmiva pro ryby a z vodovodní vody a jeho další přidávání je dle mého názoru zcela nesmyslné. Přesto existuje spousta hnojiv, která je obsahují. Takovým přípravkům se vyhněte obloukem.

Bohužel je velmi obtížné zjistit, kterých živin je v konkrétním akváriu nedostatek a měly by být doplněny. Do určité míry samozřejmě lze prostřednictvím některých testů zjistit, jaký obsah je toho kterého prvku v akváriu. Mnohem problematičtější už je zjistit, jakou spotřebu předmětné látky mají rostliny v konkrétním akváriu. Malé množství některého prvku totiž může několikanásobně přesahovat potřeby rostlin, zatímco poměrně vysoký obsah prvku jiného může být ve vztahu k potřebám konkrétních rostlin zcela nedostačijící.

Proč přihnojovat?

- v akváriích přihnojovaných umělými hnojivy je růst rostlin podstatně výraznější
- rychleji rostoucí rostliny zároveň s hnojivem spotřebují i více odpadních látek ve vodě
- v akváriu existuje z důvodu jeho uzavřenosti určitý nedostatek některých stopových prvků
- při stimulaci růstu rostlin sycením CO2 dochází k rychlejší spotřebě ostatních látek a přihnojování je téměř za nevyhnutelné

Proč umělá hnojiva nepřidávat?

- přehnojení může vést až ke stagnaci růstu akvarijních rostlin nebo dokonce k jejich úhynu
- akvarijní hnojiva zatěžují rodinný rozpočet
- spoustě lidí rostou akvarijní rostliny bez přidávání umělých hnojiv
- nadbytek živin v akváriu může vyvolat expanzi řas (zpravidla i vyvolá)

Nakonec se stejně musí každý rozhodnout sám, zda přihnojovat nebo ne. Jisté však je, že než hnojit příliš, pak je lepší nehnojit vůbec. Sám provozuji dvě akvária, z nichž to menší (112 l) nepřihnojuji, ale zase je trochu přerybněné a větší (371 l) hnojím PMDD a kuličkami do dna Bivoj. V obou rostliny rostou, ale v menším akváriu pomaleji a některým druhům se daří hůře.

Hnojiva

1. Za nejpopulárnější a také nejlevnější hnojivo považuji PMDD (Poor Man´s Dupla Drops - v překladu Kapkové hnojivo chudého muže), které je směsí čistých chemických látek.

Složení pro namíchání hnojiva se 400 ml destilované vody:
15g Tenso cocktailu
33g MgSO4-7H2O
14g K2SO4
6g KNO3
Namícháním jedné dávky PMDD si můžeme zajistit hnojivo na poměrně dlouhou dobu, v závislosti na objemu akvária a také hustotu rostlin. Doporučená denní dávka je 3 - 6 ml na 100 l objemu vody v akváriu, z čehož vyplývá, že na 100 l akvárium vydrží jedna dávka PMDD při maximálním dávkování cca 66 dní, a to je při ceně, za kterou je PMDD k sehnání na stránkách www.r.wz.cz naprosto bezkonkurenční. V poslední době lze toto hnojivo zakoupit i v mnoha internetových obchodech a za zmínku určitě stojí i stránky Mrpovo akvárium, kde také naleznete poměrně podrobnou diagnostiku chorob rostlin. Osobně považuji 3 ml denně za maxium u značně zarostlého akvária, ale přesné dávkování je u každého tak trochu otázkou experimentování. Na doplnění ještě podotýkám, že namíchané hnojivo je vhodné uchovánat v chladničce.

2. Hnojivo do dna Bivoj
Svého času jsem si myslel, že mi způsobilo rozjezd ruduchy díky obsahu fosfátů. Výrobce se však dušuje, že fosfáty neobsahuje, takže při založení akvária používám tyto kuličky ke kořenům rostlin.

Další hnojiva snad doplním časem, ale v současné době to nepovažuji za nutné, protože si bohatě vystačím s CO2 a uvedenými hnojivy.