Obsah:
Úvod
Labyrintky
Kaprovití
Sekavcovití, mřenkovití a přísavkovití
Krunýřovcovití
Sumcovití
Sumci
Halančíkovití
Živorodkovití
Gavůni
Vrubozubcovití - cihlidy
Hlaváčovití
Hrotnočelovcovití
Čtverzubcovití
Rostliny

Úvod

Co je vlastně biotop a biotopní akvárium?
Biotop je prostředí ve kterém živočich žije. Pod pojmem biotopní akvária se často rozumí akvária s živočichy a s rostlinami s jedné geografické oblasti. Ale biotop znamená více než jen geografický původ, ale je to životní prostředí konkrétního druhu nebo společenství. Biotop tedy nezahrnuje jen živou přírodu, tedy ryby, rostliny, obojživelníky, drobné mikroorganismy..., ale také neživou část, tj. prostředí, ve kterém žije, tzn. např. různé typy dna, kameny, větve, rozdílná hloubka vody, různá rychlost prodění vody, rozdílná teplota, hodnoty PH, tvrdosti, tj. parametry vody, různá délka a intenzita osvětlení...

Pokud si představíte jednu jedinou řeku, můžete v ní rozlišit hned několik biotopů. Tyto jednotlivé biotopy mohou být od sebe vzdáleny jen několik metrů. Voda v nich má rozdílnou hloubku, na jednom místě může být silný proud, ale o pár metrů dále slepé rameno se stojatou vodou, některé části řeky mohou být na přímém slunečním světle celý den, jiné mohou být zastíněny. Někde je dno jen samý písek a kameny, jinde je spleť různých kořenů, napadané listí, jinde je množství rostlin. Všechny tyto věci tvoří specifické prostředí, jemuž se obyvatelé přizpůsobují např. tvarem a barvou těla, způsobem rozmnožování, stravou, a způsobem života.

Labyrintky

Anabantidae, Belontiidae, Helostomatidae, Osphronemidae

Labyrintky(podřád Anabantidae) žijí ve sladkých vodách jihovýchodní Asie, východní Asie a představují řadu barevných ryb včetně čichavců, guaram, bojovnic.

Název dostali podle labyrintu, přídavného nadžaberního dýchacího orgánu, jehož pomocí mohou ryby v teplých vodách chudých na kyslík dostatečně přijímat atmosférický vzduch. Tímto způsobem se přivádí do krve potřebný kyslík, bez kterého by se udusili. Proto labyrintky čas od času vyplavou k hladině, aby se tam nadýchali čerstvého vzduchu. Vzduch nad hladinou by proto měl být předehřátý. Toho dosáhnete lehce tím, že akvárium seshora dobře utěsníte, což je vhodné i proto, že mnoho druhů dobře skáče.

Přes sto druhů tohoto podřádu se systematicky rozděluje na čeledi Anabantidae (rody Anabas, Sandelia, Ctenopoma), čeleď Belontiidae (Beontia, Betta, Colisa, Macropodus, Malpulutta, Trichogaster, Trichopsis, Sphaerichthys, Parasphaerichthys, Pseudosphromenus, Ctenops a Parosphromenus), čeleď Helostomatidae (Helostoma), čeleď Osprhronemidae (Osprhonemus) a čeleď Luciocephalidae (Luciocephalus).

Ve většině případů - některé druhy mají zvláštní nároky - nejsou s péčí o labyrintky žádné problémy. Hodí se i pro začátečníky. Většina z nich má ráda teplo, měla by být chována při teplotách nad 24°C. Většina se nich dá chovat ve společenských akváriích, ale v prostorném, hustě osázeném druhovém akváriu s velkým půdorysem a při stavu vody mezi 20-30 cm se cítí nejlépe mezi svými. Zde je také většinou můžete rozmnožovat za předpokladu, že je dobře nakrmíte. Při tom si nenechte ujít pozorování rituálu při páření, některé druhy vydávají zřetelné vrčivé zvuky, jiné ukazují imponující nádherné barvy a ploutve.

U labyrintek rozlišujeme podle způsobu rozmnožování stavitele pěnových hnízd a tlamovce. Stavitelé pěnových hnízd - samečci - stavějí hnízda při vodní hladině. Vzduchové bubliny obalují sekretem z úst a pak je snesou k jednomu místu, kde vytvoří pěnové hnízdo. Často do hnízda přidají drobné části rostlin. Hnízdo chrání plůdek před sežráním a jikrám a plůdkům umožňuje v nečisté a na bakterie bohaté vodě zdravý vývoj. Sekret úst ryb, které se starají o plůdek má desinfekční účinek. Po milostných hrátkách, při kterých samečci ovinou svoji partnerku, stoupají u mnoha druhů (např. Colisa Trichogaster) už při vypuštění oplodněné jikry vzhůru do hnízda.

U druhů, kde jikry klesají ke dnu (např. Betta), je sesbírá sameček – někdy za podpory samičky – do tlamy a odnese do hnízda. Potom samičku odežene a přebírá veškerou péči o vajíčka i plůdek. Hnízdo brání proti všem obyvatelům akvária.

Vajíčka se líhnou po 24 až 48 hodinách. Sameček o ně pečuje ještě 3-4 dni. Potom s péčí přestává a malé plůdky se pro něj i pro ostatní obyvatele akvária stávají vítanou pochoutkou.

Dále existují labyrintky – tlamovci. Zde se plůdek vylíhne v tlamě samečka. Při páření se ovinou kolem své partnerky a při vypuštění berou oplodněné jikry do tlamy. U některých druhů se plůdek líhne v tlamě samičky (např. u rodu Sphaerichthys = hnědí čichavci). Labyrintky, u kterých se líhne plůdek v tlamě obvykle žijí ve vodách mírně až silněji tekoucích. Mláďata jsou velice malá, potomstvo je početné. Potomstvo můžete krmit nálevníky, např. trepkami. Stav vody můžete snížit na několik málo centimetrů. Důležitá je dobrá kvalita vody a zásobování kyslíkem. Větší potěr krmte larvami žábronožky solné nebo jemným suchým krmivem.

Čichavec pruhovaný Jihovýchodní Asie
Čichavec zakrslý Jihovýchodní Asie (Indie, Bangladéš, Pákistán)
Čichavec medový Asie
Čichavec pyskatý Bangladéš, Barma
Čichavec zelený JV Asie
Čichavec perleťový Jižní a východní Asie (Malajsie,Sumatra,Borneo)
Čichavec drobnošupinatý Thajsko, Kambodža
Čichavec šedý Jihovýchodní Asie
Čichavec tmavohnědý Malajský poloostrov, Sumatra, Borneo
Čichavec stříbrnopruhý jih Bornea
Čichavec líbající Jihovýchodní Asie
Čichavec čokoládový JV Asie: Sumatra, J Malajského poloostrova
Čichavec modrý Jižní a východní Asie

Bojovnice smaragdová Malajský poloostrov
Bojovnice nebojovná Indonésie, Kuala Lumpur
Bojovnice pestrá Thajsko, Vietnam

Bojovnice páskovaná Borneo
Bojovnice tlamovcová západní Malajsie
Bojovnice štíhlá Malajský poloostrov, Bangka, Sumatra
Bojovnice modroskvrnná Malajský poloostrov, Sumatra
Bojovnice červená Malajsie
Bojovnice Foerschova jižní Kalimantan, Indonésie
Bojovnice jávská Jáva, Sumatra
Bojovnice jednoskvrnná Jižní a východní Asie
Bojovnice Editina Kalimantán
Bojovnice bázlivá Asie
Bojovnice bělolemá Indonésie

Guarama velká JV Asie

Malpulutta Kretzerova Srí Lanka

Rájovec Hasseltův Malajsie, Sumatra, Borneo
Rájovec Nagyův Malajský poloostrov
Rájovec vláknový Indonésie, Kalimantán
Rájovec Deisnerův Bangka
Rájovec cejlonský Jižní a východní Asie
Rájovec černý jihovýchodní Asie - Čína
Rájovec červenoocasý Západní Indie a ostrov Way
Rájovec Čínský Čína,Korea
Rájovec dlouhoploutvý Východní Asie

Vrčivka trpasličí Asie
Vrčivka pruhovaná Jihovýchodní Asie
Vrčivka Schallerova severovýchod Thajska, Laosv

Guarama velká

Kaprovití

Cyprinidae

Kaprovití patří mezi ryby, které se téměř všude na světě vyskytují nejčastěji. V přírodě se kaprovití vyskytují ve sladkovodních prostředích různých typů. Od tekoucích vod s vysokým obsahem kyslíku až po stojaté vody, nebo dokonce bažiny, ve kterých je obsah kyslíku velice nízký.

Jejich nejbližší příbuzní jsou sekavcovití (Cobitidae), mřenkovití (Balitoridae, Homalopteridae) a přísavkovití (Gyrinocheilidae). Méně blízcí příbuzní jsou např. terčovití (Characidae), nožovití (Gymnotidae) a také velký řád sumců.

Cyprinidae mají jeden charakteristický znak; vysunutelná ústa. Kromě toho je u kaprovitých známo, že při poranění nebo napadení vylučují z kůže látku do vody a varují tak ostatní ryby.

K nejčastěji chovaným druhům patří Puntius, danio, rasbora. Mají krásné zbarvení, jsou malé, přírodě žijí v hejnech.

Mnoho druhů se tře ve skupinách, v blízkosti vodních rostlin, přimknou se k sobě, samička vypustí jikry. Zároveň samečci vypouštějí spermie, čímž oplodňují jikry. Existují také druhy, které se třou jen v páru. Sameček se ovine kolem samičky, otočí ji pod listem rostliny na záda, aby mohla přilepit jikry na spodek listu. Po tření se kaprovití nestarají o jikry a ni plůdek. Ale existují i výjimky.
Mnohé druhy, které jsou v dostání v obchodech se chovají už celé generace, jsou poměrně nenáročné. Chov je jednoduchý, když je akvárium dobře zařízené a když se jednotlivé druhy chovají ve skupinách. Většina druhů ráda a hodně plave. Vždy musíte mít úkryty, aby se ryby při zdánlivém nebezpečí mohli schovat. Mohou to být rostliny, kořeny nebo kamenné jeskyně.

Danio bengálské Jihovýchodní Asie
Danio duhové Sumatra, Barma, Thajsko, Malajsie
Danio zlaté Indie
Danio leopardí Indie
Danio malabarské Jihovýchodní Asie
Danio tečkované Asie (Barma)
Danio modré
Danio pruhované Asie

Rasbora dlouhovousá Srí Lanka
Rasbora Brigitina jih Bornea
Rasbora pruhohlavá Indonésie, Velké Sundské ostrovy (Sumatra, Bali, Jáva, Sulawesi)
Rasbora štíhlá thajsko a povodí Mekongu
Rasbora skvrnohřbetá Malajsie, Sumatra, Borneo
Rasbora červenopruhá Thajsko, Malajsie, Kambodža, Sumatra, Borneo
Rasbora obecná Indie, Barma, Thajsko
Rasbora klínoskvrnná JV Asie

Rasbora trpasličí jižní a východní Asie
Rasbora krásnoploutvá Malajsie, Sumatra, Borneo
Rasbora Einthovenova Malajsie, Sumatra, Borneo
Rasbora dvouskvrnná Malajsie, Sumatra, Borneo
Rasbora průsvitná Thajsko, Malajsie, Sumatra, Borneo
Rasbora skvrnoocasá Sumatra, Malajsie, Thajsko, Kambodža
Rasbora perleťová Srí Lanka
Rasbora Hengelova Sumatra
Rasbora pestroocasá Malajsie, Sumatra, Borneo
Rasbora oranžopruhá Barma, jezero Inlé
Rasbora kovovělesklá Indie, jižně od Kalkaty, řeka Hoogly
Rasbora černopruhá Thajsko, západní Malajsie
Rasbora skleněná Thajsko, Jáva, Sumatra, Borneo
Rasbora tmavopruhá severní Indie, Pákistán, Nepál, Bangladéš
Rasbora síťová západní Sumatra

Kardinálka čínská Čína

Parmička černopruhá jihovýchodní Asie (Malajsie, Borneo, Sumatra, Thajsko
Parmička červenoocasá (Labelo) Asie
Parmička červenoploutvá Asie (Thajsko, Čína, Kambodža)
Parmička čtyřpruhá Indonésie
Parmička drobná JV Asie
Parmička duhová Asie
Parmička indická Indie, Srí Lanka
Parmička krásnoploutvá Asie
Parmička nádherná Indie
Parmička pětipruhá Asie
Parmička purpurová JV Asie (Thajsko, Borneo, Sumatra)
Parmička z Oděsy Vietnam,Indie
Parmička zlatá Jižní Čína
Parmička žraločí JV Asie
Parmička zlatolesklá Indonésie, Malajsie, Filipíny
Parmička širokopruhá Malajsie, Sumatra, Borneo
Parmička zelená JV Čína
Parmička Everettova Borneo, Malajsie
Parmička Hoevenova Thajsko, Malajsie, Sumatra, Borneo
Parmička velkoskvrnná Pákistán až Barma
Parmička dvouskvrnná Srí Lanka
Parmička jihoasijská Indie, Nepál, Bangladéš, Barma
Parmička černoskvrnná jižní Indie
Parmička Singhova Indie, Manipur, Asam
Parmička sarana Barma, Indie (Manipur), Thajsko, Jáva, Borneo
Parmička asoka Srí Lanka
Parmička černopásá JV Asie
Parmička perleťová západní Sumatra
Parmička modroocasá Thajsko, řeka Menam-Chao
Parmička velkoploutvá Indie, Asam
Parmička křížová Sumatra, Borneo
Parmička drobnohlavá Sumatra, Borneo, Kambodža, jižní Vietnam, Thajsko
Parmička skvrnitá Indie
Parmička štikovitá Sumatra, Jáva, Borneo
Parmička siamská JV Asie

Sekavcovití, mřenkovití a přísavkovití

Cobitidae, Balitoridae, Gyrinocheilidae

Všichni zástupci čeledi Cobitidae – sekavcovití jsou obyvatelé sladkých vod Evropy a Asie. Většina z nich má dva až tři páry vousků. Mnoho z nich obývá nejen menší, často rychle tekoucí vody v horských regionech, ale i velké řeky a jezera.

Příslušníci čeledi Balitoridae neboli mřenkovitých obývají rychle tekoucí vody nebo dokonce dravé řeky, kde se na pevných předmětech přidržují a pohybují pomocí přísavné plochy, která je tvořena prsními a břišními ploutvemi a břichem. Požírají řasy včetně mikroorganismů.

Čeleď Gyrinocheilidae neboli přísavkovití tvoří jen málo druhů, které mají nad skřelí přídavný otvor pro dýchání, pomocí nějž vdechují čerstvou vodu, přičemž ústy současně spásají nárosty řas z kořenů a jiných předmětů na dně. Žijí spolu v poněkud volnějších skupinách.

Mřenka nádherná Sumatra, Kalimantan
Mřenka (sekavka) zdobená Pákistán
Mřenka žlutoploutvá Jihovýchodní Asie
Mřenka trpasličí východní až jihovýchodní Indie
Mřenka skvrnoocasá Thajsko
Mřenka malá západní Thajsko
Mřenka tygrovaná Kambodža, Laos, Vietnam, Thajsko
Mřenka pákistánská Indie, Bangladéš
Mřenka červenoploutvá pánev Mekongu
Mřenka zelenopruhá severovýchod Indie (Asam)
Mřenka Thajská Barma, Čína, Vietnam
Mřenka skvrnitá Indie, Asam
Mřenka drobná Indie, Asam
Mřenka příčnopruhá Čína
Mřenka mramorovaná Japonsko, Korea
Mřenka bojovná Srí Lanka
Mřenka hongkongská jižní Čína, Hongkong
Mřenkovka sumatránská Thajsko

Sekavec bornejský Jihovýchodní Asie
Sekavec pohorský Asie
Sekavec příčnopásý Jihovýchodní Asie
Sekavec thajský Asie
Sekavec úhořovitý
Sekavec Myersův Thajsko
Sekavec cejlonský Srí Lanka
Sekavec lesklý severní Borneo

Přísavka Leveretova Čína
Přísavka thajská Asie
Přísavka thajská - zlatá varieta Thajsko

Krunýřovcovití

SUMÍČKOVITÍ

Bagridae

Žijí ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Poznají se podle silného trnu ve hřbetní ploutvi a podle neopancéřované kůže. Mnoho druhů má čtyři páry vousků, ze kterých alespoň jeden pár je prodloužený. Větší druhy by se měli chovat v prostorných akváriích delších než 140 cm, bohatě osázených rostlinami, s velkým množstvím úkrytů, pískovým dnem a tlumeným světlem. Sumíčkovití jsou aktivní hlavně v noci, ale některé druhy rády plavou i ve dne.

Sumíček indický Jižní a východní Asie
Sumíček jednopásý Malajsie, Borneo
Sumíček malotrnný Sumatra, Borneo, Jáva, Srí Lanka, Thajsko
Sumíček kosatkovitý Rusko, Čína v oblasti Amuru
Sumíček tengara Pákistán, Indie, Nepál, Bangladéš

Sumcovití

Siluridae

Sumcovití zahrnují rody velmi rozdílných velikostí, s odlišným vzhledem a místem rozšíření.

Sumeček průsvitný Indočína, Sundské ostrovy
Sumec průsvitný Indonésie,Malajsie,Thajsko

Sumci

Schilbeidae

Žijí ve sladkovodním prostředí. Obývají nejrůznější životní prostory, přizpůsobili se jim svým tvarem těla.
Společné znaky jsou holá kůže a vousky, i když jejich, délka, počet a pohyblivost jsou různé.
Zástupci sumčíkovitých jsou rozšířeni od západní až k JV Asii a mají dva nebo čtyři páry vousků.

Halančíkovití

Aplocheilidae

Obývají subtropické a tropické regiony všech světadílů kromě Austrálie. Najdeme je jak v tekoucích, tak i stojatých vodách. Ocení především měkkou, mírně kyselou vodu, tmavé dno a tlumené světlo. Vhodné je husté osázení akvarijními rostlinami, ryby je rády využívají jako úkryty.

Štikovec páskovaný gold Asie
Štikovec pruhovaný neboli páskovaný Indie
Štikovec indický Indie, Indonésie

Živorodkovití

Polozobánkovití
Hemirhamphidae

Mnoho zástupců této čeledi má kratší pohyblivou horní čelist a dlouhou nepohyblivou dolní čelist, která se u samečků rodu Nomorhampus s přibývajícím věkem stále silněji ohýbá do tvaru háku. Samičky mají nanejvýše krátký výběžek. Jsou živorodé. Téměř všechny druhy jsou orientované na povrch, mají rády čistou, bohatě okysličenou tekoucí vodu (většina druhů žije jen v tekoucích vodách a živí se náletovým hmyzem). Akvárium vždy dobře přikrývejte.

Polozobánka malajská Indonésie, Thajsko, Malajsie
Polozobánka celebeská jihozápad Sulawesi
Polozobánka Ravnackova jihozápad Sulawesi
Polozobánka celebeská červenotlamá jihozápad Sulawesi
Polozobánka duhová jihozápad Sulawesi
Polozobánka masitočelistá JV Asie

Gavůni

Melanotaeniidae

Duhovkovití sdružují štíhlé až zavalité, ze stran silně stlačené ryby s dobře vyvinutými ploutvemi. Tyto temperamentní ryby potřebují prostorné, dlouhé akvárium s dostatečným prostorem k rozplavání. Nejlépe vyniknou v druhovém akváriu. Vyžadují čistou, bohatě okysličenou vodu. většina druhů klad jikry po delší dobu, vícekrát ve větších objemech. Jikry se samostatně nebo v malých shlucích zachytávají na rostlinách.

Gavůnek celebeský Indonésie (Sulawesi)
Gavůnek diamantový Jihovýchodní Asie
Gavůnek lososový Jihovýchodní Asie

Vrubozubcovití - cihlidy

Cichlidae

Cichlidy tvoří jednu z největších čeledí mezi sladkovodními rybami. Většinou se jedná o velmi pestrobarevné ryby.
Cichlidy většinou obývají sladké vody a přizpůsobily se nejrůznějším typům vody.
Cichlidy mají zvláštní povahový rys, na který musí dbát zvlášť začátečník. Jedná se o teritoriální chování, které se projevuje i v akváriu. Samečci obsazují v době tření revíry a někdy i na celý život teritoria, která pak úporně chrání proti jiným samečkům vlastního druhu nebo proti cizím vetřelcům. Podle velikosti a stupně agresivity potřebují cichlidy odpovídající prostorná akvária.

Skvrnivec žlutý jih Indie, Srí Lanka

Hlaváčovití

Gobiidae

Jejich životním prostorem je i mořská a braktická voda poblíž pobřeží. Téměř polovina tohoto druhu žije výlučně ve sladké vodě. Tělo mnoha druhů je podlouhlé, z boku jen málo zploštělé, mají špičatý nebo tupý hlavy a malá ústa s tlustými rty. U většiny druhů čeledi Gobiidae tvoří srostlé prsní ploutve útvar, kterým se mohou přidržovat pevných podkladů. V akváriu potřebují úkryty odpovídající původnímu životnímu prostoru (malé jeskyně, rostlinné houštiny, kořeny) i jemný písek k zahrabávání.

Hlaváč sundský Asie
Hlaváč skvrnitý Thajsko až Indonésie

Hrotnočelovcovití

Actinopterygii, Mastacembelidae

Jsou podobní úhořům a mají daleko posazenou hřbetní a řitní ploutev, která může být srostlá s ocasní ploutví. Prsní ploutve chybějí. Hrotnočelce jde sice chovat i ve společenském akváriu, ale v zatemnělém druhovém akváriu se cítí lépe. Na jakost vody nemají velké nároky, ale voda by měla být čirá a chemicky minimálně zatížená. Dno by mělo být jemné a písčité. Ryby se vytírají na jemnolistých rostlinách.

Hrotnočelec čínský Jihovýchodní Asie
Hrotnočelec ostnoploutvý Indie,jihovýchodní Asie,ostrovy v Malajsii
Hrotnočelec kroužkovaný Indie až Sundské ostrovy
Hrotnočelec žlutoskvrnný povodí Chao-Pharya v Thajsku, Malajský poloostrov
Hrotnočelec Moorův jih Číny, Vietnam, Kambodža, Laos, Thajsko

Čtverzubcovití

Tetraodontidae

Většina z nich žije v moři nebo braktických vodách, někteří žijí ve vodách sladkých. Najdeme je v řekách a jezerech.
Tyto ryby se vyznačují podsaditým kulatým tělem. Mají schopnost se i při malém nebezpečí nafouknout. Plavou pak břichem vzhůru u hladiny. Dalším znakem jsou nezávisle na sobě se pohybující oči a prazvláštní, ze čtyř zubů sestávající velmi silný chrup. Tím mohou rozkousnout i velmi silné ulity a lastury mlžů a plžů.

Tyto atraktivní ryby potřebují prostorná, dobře osázená akvária s velmi jemnozrnným dnem do kterého se rády zahrabávají. Vytvořte úkryty z kořenů, kamenů a místy i z hustých rostlin a nechte dost prostoru k plavání. Starší ryby si tvoří revíry.

Čtverzubec zelený JV Asiev
Čtverzubec skvrnoocasý JV Asie, Sundské ostrovy

Rostliny

Aponogeton crispus - Kalatka kadeřavá
Aponogeton rigidifolius - Kalatka kožovitá
Aponogeton ulvaceus - Kalatka zvlněná (živorodá)
Barclaya longifolia - Barkleja dlouholistá
Blyxa aubertii - Blyxa Aubertova
Blyxa japonova - Blyxa japonská
Cardamine lyrata - Řeřišnice lyrovitá
Cladophora aegagropila - Řasokoule
Cryptocoryne affinis - Kryptokoryna červená
Cryptocoryne aponogetifolia - Kryptokoryna kalatkolistá

Cryptocoryne axelrodii - Kryptokoryna axelrodii
Cryptocoryne becketii - Kryptokoryna olivová
Cryptocoryne blassii - Kryptokoryna blassii
Cryptocoryne postata - Kryptokoryna žebernatá
Cryptocoryne crispatula - Kryptokoryna kadeřavá
Cryptocoryne lučena - Kryptokoryna světlá
Cryptocoryne nevillii - Kryptokoryna nevilova
Cryptocoryne parva - Kryptokoryna nízká
Cryptocoryne petechii - Kryptokoryna Pechova
Cryptocoryne pontederiifolia - Kryptokoryna sumatránská
Cryptocoryne retrospiralis - Kryptokoryna šroubovitá
Cryptocoryne tonkinensis - Kryptokoryna tonkinská
Cryptocoryne undulata - Kryptokoryna undulata
Cryptocoryne wendtii - Kryptokoryna Wendtova
Cryptocoryne willisii - Kryptokoryna Willisova
Cyperus Helveti - Šáchor
Eustralis stehlata - Eustralka hvězdicovitá
Hemigraphis minima -Hemigrafis nejmenší
Hemigraphis repanda - Hemigraphis repanda
Houttuynia cordata - Touleň srdčitá
Hygrophila angustifolia - Mokřanka úzkolistá
Hygrophila corymbosa - Mokřanka vzpřímená
Hygrophila corymbosa var. Cherry leaf - Mokřanka vzpřímená var. Cherry leaf
Hygrophila difformis - Mokřanka trojkvětá
Hygrophila guyanensis - Mokřenka guinejská
Hygrophila lacustris - Mokřanka jezerní
Hygrophila nervata - Mokřanka var. Nervata
Hygrophila polysperma - Mokřanka mnohosemenná
Hygrophila polysperma variabilit -Mokřanka mnohosemenná (žilkovaná)
Hygrophila rubella - Mokřanka červená
Hygrophila siamensis - Mokřanka siamská
Hygroryza aristata - Hygroryza aristata
Chlorophytum bichetii - Zelenec
Limnophila aquatica - Bahnatka vodní
Limnophila aromatica - Bahnatka vonná
Limnophila sessiliflora - Bahnatka bezstopečná
Marsilea Renata - Marsilea Renata
Microsorium pteropus - Hnědovka křídlatá
Microsorium windelov - Hnědovka křídlatá (zakrslá)
Microsorum pteropus var. Undulata - Hnědovka křídlatá var. Undulata
Pogostemon Helveti - Pogostemon helferi
Potamogeton crispus - Rdest kadeřavý
Potamogeton perfoliatus - Rdest prorostlý
Rotala macrandra - Kolovka velká
Rotala nanjenshan - Kolovka nanjenshan
Rotala rotundifolia - Rotala rotundifolia
Rotala wallichii - Kolovka Wallichova Salvinia natans - Nepukalka vzplývavá
Saururus cernuus - Ještěrkovec nící
Taxiphyllum alternans - Taxiphyllum alternans
Utricularia aurea - Bublinatka zlatá
Vallisneria cv. biwaensis - Zákruticha americká var. Biwaensis
Vallisneria cv. intermedia - Zákruticha prostřední
Vallisneria gigantea - Zákruticha obrovská
Vesicularia dubyana - Jávský mech - Měchýřka jávská