Obsah:
Úvod
Prostředí
Fauna
a) ryby na dně
b) ryby ve středním sloupci (cihlidy)
c) ryby ve středním sloupci (ostatní)
d) ryby ve vrchním sloupci vody
e) šneci
Flora
a) rostliny v zadní části AQ
b) rostliny ve střední části AQ
c) rostliny v přední části AQ
Plovoucí rostliny
Modelové akvárium
a) akvárium
b) technika
c) dno
d) dekorace
e) rostliny
f) ryby

Úvod

Amazonie, nejbohatší říční systém na Zemi, ze kterého pochází mnohé oblíbené druhy akvarijních rybek se nachází v Jižní Americe, která je často napodobovaná v akváriích. V tomto článku tedy napíšu něco o prostředí, fauně a floře jihoamerických vod a pak vytvořím modelové AQ pro ty, kteří chtějí tento bohatý a krásný biotop mít doma.

Prostředí

V Jižní Americe se nachází mnoho veletoků v čele s největší řekou světa Amazonkou. V těchto veletocích není výjimkou hloubka cca 45m takže mnohé rostliny,dosahují gigantických rozměrů,které v AQ prakticky nejdou napodobit. V těchto vodách se vyskytují 2 typy vody-hnědá a černá.V černé vodě se vyskytuje hlavně největší sladkovodní ryba na světě Arapiama gigas. Ve hnědé vodě se vyskytuje většina nám známých akvarijních rybek,takže ta nás zajímá více.V této vodě je viditelnost asi 1m takže když bude AQ trochu zakalené rašelinou,která se přidává aby se změkčila voda a udělalo se přirozenější prostředí,tak to není špatně, ale naopak je to pro ryby přirozenější.V pralesích je také mnoho vodopádů,deštů a podobných přírodních úkazů, které zajištují dobré prokysličení takže je měkká jihoamerická voda také dost provzdušněná.Když už jsem se zmínil o pralesech, které se vyskytují nejenom nad ale také pod vodou,napovídá nám to,že zdejší rostlinstvo je dost bujné a méně náročné na osvětlení( viditelnost 1m) než v jiných oblastech světa.V JA je také záplavové období,které zatopí asi 2 patra deštného pralesa, takže keře,stromy a větve jsou pod vodou,rybám se tedy bude líbit,když ke krytu přichytíme nějakou větev nejlépe druh rostoucí v JA pralese a ponoříme jí do vody.Vzhledem k mohutnosti těchto řek je proud spíše menší a pomalejší i když podle průtoku se to zdát nemusí.Prostředí jihoamerických vod je tedy dost zarostlé,dobře prokysličované,je v nich menší viditelnost a voda je spíše měkká a kyselá.

Fauna

Z Jižní Ameriky pochází mnoho známých i neznámých druhu z těch známých vytáhnu např. rody Ancistrus, Paracheirodon, Corydas, Apistogramma, Poecilia, Pterophyllum, Symphosodon, Papiliochromis a méně známé rody jako Carnegiella, Gymnocorymbus, Hoplosternum, Sturisoma, Ottcinclus, Megalamphodus a Potamotrygon. Níže uvedené jsou vybrané rody není to žádný odborný popis (na to je tu atlas) ale informace o vhodnosti do AQ a možnosti sehnání v prodejnách.
V řekách Jižní ameriky však nenajdete pouze ryby.tyto řeky kypí životem ve všech možných podobách.Voda je zde plná různých bezobratlích, ale i obratlovců-želv, hadů a vyskytují se zde i kytovci a různé chruoavčité paryby-rejnoci a trnuchy.

a) ryby na dně

Rod Ancistrus: Ryby tohoto druhu rozhodně nesmí chybět v žádném JA biotopním akváriu. Jejich přítomnost částečně zastavuje rozvoj řas,které zabírají čelní místo v jejich jídelníčku. Jejich snadná schopnost rozmnožování, která začíná asi od velikosti 7 cm je také rozhodující pro volbu těchto ryb.V akvaristikách se setkáme nejčastěji s druhem sp. tj. křížencem druhů dolichopterus, cirrhosus a multispinnis.

Rod Corydas: Příslušníci tohoto rodu by také měli být v AQ z JA,protože se jim přezdívá "vodní prase" kvůli jejich oblibě rýt ve dně a hledat zbytky potravy,kterou nestihly pochytat ryby ve vyšších patrech vodního sloupce. Rozmnožovací schopnosti těchto ryb jsou menší než u rodu Ancistrus ,ale po několika letech se jistě podaří rozmnožit každému(vyjma mě). Výběr druhů je velký,ale podmínka je,že od každého druhu musíte mít alespon 5 rybek.

Rod Hoplosternum: Tento rod není nutný,ale AQ může jen obohatit,já osobně mám tyto rybky 2 a jsem s nimi velmi spokojen takže mohu jen doporučit.Rozmnožení není tak jednoduché jako u horních dvou druhů, ale dá se provést. V akvaristikách se můžeme setkat ještě s rodem Dianema ,který je velmi podobný a liší se hlavně velikostí tj. 9cm zatímco Hoplosterna dorůstají až 18cm.

Rod Ottcinclus: Tento rod by se měl v AQ vyskytovat i když to není podmínka, protože požírá řasy a na rozdíl od rodu Ancistrus je schopen je vyhladit úplně. V akvaristikách se ale špatně shání a proto se většinou musíme obejít bez něj.

Rod Sturisoma:Tento rod je podobný jeseterům i když má blíže ke krunýřovcům, se může vyskytovat pouze ve větších AQ pro svou velikost až 25cm.

Rod Potamotrygon:Tyto rejnoci se hodí hlavně do jednodruhových akvárií,která musí mít aspon 500L,protože dorostou až 60cm. Shánějí se velmi špatně,největší šanci máme v internetových obchodech nebo v síti HOCH.

b) ryby ve středním sloupci (cihlidy)

Rod Pterophyllum:Skaláry zná snad každý,tento typický zástupce jihoamerického biotopu se hodí do všech AQ od 80L výše. Jsou to typické cihlidy,které se starají o jikry.Jejich výběr však není vhodný pokud plánujeme neonky či podobné malé ryby protože at už koupíme malé či velké skaláry dříve či později si z malých rybek udělají doplněk ke vločkovému krmivu. Seženeme je i v té nejchudší akvaristce s 5 druhy ryb.

Rod Symphosodon:Jednoznačně králové akvárií.Tyto nádherné cihlidy se na 100% nehodí pro začátečníky kvůli jejich náročnosti na životní prostředí a velikosti protože k chovu těchto ryb potřebujeme min 250L AQ a to protože je to hejnová ryba a jeden potřebuje cca 50L prostoru. Rozmnožit je asi stejně obtížné jako je chovat ale když už jsou terčovci v AQ spokojeni tak se rozmnoží.Starají se nejen o jikry,ale také o potěr,který krmí zvláštím kožním sekretem.V akvaristikách jsou také k sehnání docela snadno.

Rod Apistogramma:Je trochu náročnější,ale jejich úspěšný chov se může dařit i začátečníkům,když se v AQ vytvoří vhodné podmínky. Rozmnožení je trochu více obtížné než snadné,ale většinou se podaří.V akvaristikách většinou není problém ji sehnat.

Rod Papiliochromis:Jejich chov je asi stejně obtížný jako chov rodu Apistogramma, ale lépe si zvyká na nové podmínky takže je vhodnější pro začátečníky i když je lepší se do cihlid nepouštět vůbec.V akvaristice také není problém ji sehnat.

c) ryby ve středním sloupci (ostatní)

Rod Poecilia:Asi nejznámější akvarijní rybky vůbec-paví očka pocházejí z tohoto rodu,který jsou pro začátečníky vůbec nejvhodnější.Seženeme je i ve známé akvaristice s 5 druhy.

Rod Paracheirodon:Tyto rybky jsou známé také velmi široké veřejnosti a v AQ(pokud nechceme skaláry) by jsme s nimi měli počítat i když lze vytvořit pěkný biotop i bez nich.Rozmnožení je z obtížnějších,ale z určitými zkušenosti by se mělo podařit rozmnožit je.Je to jeden z 5 druhů vyskytujících se v chudé akvaristice.

Rod Gymnocorymbus:Tyto také docela známé tetry mají asi stejně velký tábor příznivců, kteří jsou jimi naprosto uchváceni, jako odpůrců,kterým se vůbec nelíbí.Záleží tedy jen na vkusu jestli je koupit nebo ne.Podle mého názoru se jimi nemůže v AQ nic zkazit.Není moc velký problém je sehnat.

Rod Megalomphodus:Tyto pěkné rybky nejsou moc známé,ale to jim neubírá na kráse.Do biotopu se hodí a AQ zkrášlí ale jelikož je to druh u nás zatím málo známý,není tak jednoduché jej sehnat. Rod Serrasalmus/Colossoma:Ryby známé především svou krvelačností se dají také chovat v akváriích amazonského biotopu,ale pro začátečníky jsou naprosto nevhodné,protože jejich chov vyžaduje dost zkušeností a většinou i jednodruhové AQ což je pro mnoho lidí nevyhovující.

d) ryby ve vrchním sloupci vody

Rod Carnegiella:Na tyto rybky držící se u hladiny si může i přes jejich choulostivost troufnout i začátečník, který ocení jejich živost obohacující akvárium o neustálý ruch.Jelikož je to ale hejnová ryby vyžadující větší prostor mělo by pro ně být AQ aspon 100cm široké.

e) šneci

Planorbis corneus:Je to velmi známý akvarijní šnek,který je velmi dobrým pomocníkem v úklidu AQ, ale snadno se přemnoží, takže jeho pořízení má své klady i zápory,ale tuto volbu za nás většinou vyřeší příroda protože se do AQ dostane s rostlinami nebo pískem.Je k sehnání všude, většinou nechtěně.

Flora

Ve vodách JA roste mnoho druhů rostlin od nejmenších trávníčků jako třeba Echinodorus tennelus tak veliké rostliny dosahující výšky třeba i 10m jako různé druhy cabomb,echinodorů nebo vallisnerií.Některé druhy těchto rostlin představím v následující části článku.

a) rostliny v zadní části AQ

Echinodorus amazonicus:Tento Šípatkovec se velmi snadno stane dominatou nejen celého AQ, ale hlavně zadní části kde se velmi snadno dokáže rozmnožit.Tato rostlina rozhodně nesmí chybět v JA biotopu.Sehnat se dá velmi snadno. Na výběr máme samozřejmě nejen tento,ale i mnoho jiných druhů šípatkovců-tento druh jsem uvedl protože je nejznámější.

Cabomba caroliniana:Jemnolistá,rychle rostoucí rostlina se také má vyskytovat v akváriích tohoto typu. Je více náročná na osvětlení než Echinodory ,ale pokud jí zajistíme dost živin a velké osvětlení (70w/100L),odmění se nám bujným vzrůstem. Dobře se shání.

Vallisneria neotropicalis:Asi jediná Valisnérie vyskytující se v JA,proto musíme při koupi dávat pozor jestli je to opravdu tato rostlina.Její veliké plovoucí listé pěkně zastíní AQ,ale musí se redukovat.Pokud plánujeme šípatkovce měli by jsme se bez této rostliny obejít.Shání se hůře.

b) rostliny ve střední části AQ

Egeria densa:Tato bujná rostlina se sice dá použít i v zadní části,ale ve střední mi připadá hezčí.Jde zasadit nebo použít jako plovoucí rostlina,tak poslouží třeba pro hry sekernatek.Snadno se dá splést s kanadským vodním morem od,kterého se liší hlavně světlejší barvou.Shání se jednoduše.

Sagittaria subulata:Velmi známá a bujná rostlina se hodí spíše do střední části,protože svým bujným růstem dokáže pokrýt velkou část dna a dosáhnout úctyhodných velikostí.Moje vlstní zkušenost je,že jsem si koupil asi 3 cm velkou a do 14 dnů jsem jí měl vysokou asi 25cm.Do AQ patří a nemnělo by se na ní zapomenout.Shání se velmi dobře,zvlášt od ostatních pěstitelů. Vytváří odenky.

c) rostliny v přední části AQ

Echinodorus tennelus:Tato rostlina někdy také přezdívaná amazonský trávník dokáže v krátkém čase pokrýt prakticky celé dno, takže je tam pěkný nízký porost.Snadná koupě.

Riccia fluiatans:Dá se použít jako plovoucí rostlina,ale pěkných efektů dosáhneme přichycením na kamen nebo kořen. Nevyskytuje se přímo v JA ale na celém světě a proto rto není prohřešek proti biotopu.

Plovoucí rostliny

V amazonských vodách e vyskytuje také mnoho plouvoucích rostlin, které by neměli v akváriu chybět.
Egeria densa:viz. kapitola Rostliny ve střední části
Pistia stratiotes:Tato rostlina se vyskytuje po celém světě JM nevyjímaje.Je to obrovský nezmar, který v dobrých podmínkách vyroste do obrovského počtu.Hodí se velice dobře jakožto úkryt potěru a k zastínění AQ.

Modelové akvárium

Aby bylo vidět jak takové AQ vypadá sestavím model podle kterého se při vytváření můžete či nemusíte řídit. Obrázky bohužel poskytnot nemohu a s grafickým editorem je to peklo takže budete muset zapojit fantazii.

a) akvárium

Pro začátečníka se hodí akvária okolo 100L,ale velikost neškodí a proto budu pracovat s akváriem o rozměrech 100cmx40cmx40cm-což je hrubý objem asi 160L-čistý asi 120L. Při koupi AQ si dáme pozor abychom nekoupili sety jsou totiž vybaveny většinou slabými filtry a světly.Při umístění ho nedáme proti nebo k oknu,ale co nejdále od něj.Nejlepší umístění je někde v rohu dále od dveří.Pozadí by mělo být 3D-skála s několika plošinami na vsazení rostlin-v dolním rohu musí být jeskynka na výtokovou a odtokovou hadici vnějšího filtru a na druhé straně pro vzduchovací a oxidovací kamínek.

b) technika

Filtr-Filtr by měl při tomto objemu být již vnější a proto musíme zohlednit velikost skřínky pod AQ. Nejlepší bude asi přiškrcený Fluval 305. Filtrační média záleží jen na tom jaké je kdo zvyklý používat.

Vzduchování-Postačí klasický vzduchovací kamínek a strojek Atman.

Topení-Není nutné,ale pro případ náhlé potřeby-třeba krupičky se vždy hodí.Výkon asi-80-100W

CO2-Poslouží i stará dobrá kvasnicová flaška se vzduchovacím kamínkem.

Osvětlení-Pokud chceme kryt tak lze koupit nebo vyrobit-osvětlení musí mít výkon asi tak 120W.

c) dno

Dno by mělo být asi 10cm vysoké a mělo by se skládat z jemného písku na štěrkovém podkladě. Dno nanášíme ve vstvách- asi
2cm velký štěrk
3cm menší štěrk
2cm hrubý písek
nakonec asi 3cm jemný písek.

d) dekorace

Do AQ samozřejmě patří různé kořeny, kameny atd. takže dekorace je nutná-rozhodně se vyhněte lebkám, plastovým potápěčům a hradům to tam NEPATŘÍ!!!!!!!!!!!!!Takže do AQ by se měly rozmístit asi tak
4 malé kameny
2velké kameny
vysoký kořen
několik malých kořenů-rozmístění závisí jen na fantazii a vkusu toho kdo AQ zdobí.

e) rostliny

Rostliny patří do všech akvárií a proto jejich výběr a rozmístění rozhoduje o dojmu AQ. V tomto modelu bude složení rostlin následující
1x Vallisneria neotropicalis-v zadním levém rohu AQ
2x Echinodorus amazonicus-1 zasazený v pozadí-druhý ve středu zadní části AQ
1x Cabomba caroliniana –v pravém zadním rohu AQ
2x Amazonský leknín-1 v 3D pozadí-druhý mezi cabombou a echinodorem
3x Sagittaria subulata-posadit ke kořenům a kamenům
2x Egeria densa-1 zasadit do rohu AQ-druhou nechat plavat
5x Echinodorus tennelus-k přední stěně různě v prostoru
3x Riccia fluitans-2 přichytit na kameny-1 nechat plavat

Rostliny sázíme když je vody napuštěná asi do poloviny. Po zasazení počkáme asi 1 měsíc a poté jdeme koupit ryby.

f) ryby

Ryby jsou nejkrásnější a nejstarší část akvária proto jejich složení rozkouskuju
Dno:
3x Ancistrus doolichopterus-1samec 2 samice
1x Sturisoma barbatum
5x Corydas Sterbai-nebo jiný druh
2x Hoplosternum Thorocatum
Střed:
10x Paracheirodon innesi
2x Apistogramma cacatuoides/Papiliochromis ramirezi/Pterophyllum scalare-pár
6xGymnocorymbus tennetzi/Megalomphodus megalopterus
Vrch:
6xCarnegiella strigata

Toto je příkladová osádka akvária Jižní Ameriky-a touto osádkou končím svůj článek o tomto biotpou a přejí vám, pokud se rozhodnete si ho vytvořit,hodně zdaru.